Jednotná evropská měna euro má za sebou poměrně bouřlivý rok. Podobně jako ekonomický blok, v jehož rámci se používá. Válka na Ukrajině, energetická krize, ale ani nejvyšší inflace za posledních 40 let euru neubraly u investorů na atraktivitě. Přes všechny obtíže si jednotná evropská měna nejspíše zachová svou významnou pozici v globální ekonomice.
Euro zakončí letošní rok vůči americkému dolaru o něco slabší než na jeho začátku. Zatímco počátkem ledna 2022 se euro obchodovalo za 1,13 dolaru, aktuální kurs je o přibližně pět procent slabší. Bylo ale ještě hůře. Již v polovině července se euro a dolar dostaly na takzvanou paritu, tedy kurs, když se hodnota obou měn zcela shodovala. [*]
Na konci září byl americký dolar dokonce silnější než euro, když k jeho nakoupení bylo třeba zaplatit jen 0,96 dolaru. Od té doby ale euro své letošní ztráty umazává a aktuálně se jedno euro rovná 1,06 dolaru. [*]
Dá se říci, že propad eura, k němuž po většinu letošního roku docházelo, měl dvě zásadní příčiny. Tou první bylo (a stále je) propuknutí války na Ukrajině a s ním spojená energetická krize a nejistota, zda Evropská unie bude schopna zajistit dostatek zemního plynu pro zajištění plynulého chodu svého hospodářství.
Druhou příčinu analytici CapitalPanda spatřují v přešlapování Evropské centrální banky na místě v otázce jejího postoje k nejvyšší inflaci, kterou západní Evropa zažila za posledních 40 let. Ze strany ECB totiž poměrně dlouhou dobu zaznívaly názory, že inflace je převážně nabídková, a tedy dočasná, a že v průběhu letošního roku odezní. Podobné názory byly slyšet i zpoza Atlantiku.
Jenže zatímco americká centrální banka (Fed) pochopila, že je třeba s inflací začít aktivně bojovat, ECB měla až do konce letošního července zápornou depozitní sazbu a hlavní úrokovou sazbu na nule. Tou dobou však Federální rezervní systém měl už za sebou několikeré zvýšení sazeb, čímž vznikl úrokový diferenciál ve prospěch dolaru. Vzniklo tak ideální prostředí pro to, aby dolar začal coby atraktivnější měna vůči euru sílit. V posledních týdnech však tato výhoda dolaru postupně mizí, jelikož i ECB si uvědomila, že inflaci bez zvyšování úrokových sazeb neporazí.
Dá se očekávat, že v roce 2023 bude nastoupení trend pokračovat. Fed již nebude své sazby zvyšovat tak razantně jako doposud, politika ECB možná ještě nějakou dobu důraznější zůstane. Zcela klíčové však pro euro bude, jak a zda se Evropské unii podaří zajistit dostatek zemního plynu na topnou sezónu 2023/2024. Od toho se bude odvíjet i hospodářská kondice ekonomiky eurozóny a také inflace. Euro tak bude na tomto vývoji v příštím roce závislé možná ještě mnohem více než letos. [1]
Autorem tým analytiků společnosti CapitalPanda
[*] Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků
[1,2] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, které mohou být nepřesné, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které se dají těžko předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
