Přelom roku 2021 byl z hlediska tzv. taxonomie týkající se čistých zdrojů energie hektický. Evropská komise do ní zařadila plynové a jaderné elektrárny. Navzdory všeobecnému přesvědčení se reaktory budou moci v Evropské unii stavět i po roce 2040. Plyn by pak měl sloužit jako záložní zdroj v případě, že nebude dostatek větru a slunce. Návrh EK analyzovala společnost Wonderinterest Trading.
Přechod na zelenou energetiku v Evropské unii nebude možný bez jaderných nebo plynových elektráren. Na přelomu loňského a letošního roku to uznala Evropská komise, která oba tyto zdroje zařadila do tzv. taxonomie – seznamu ekologicky přijatelných zdrojů energie.
Ačkoli se to na první pohled může zdát jako ústupek zemím, které se fosilních i jaderných elektráren drží zuby nehty, ve skutečnosti jde o vítězství zdravého rozumu. Nikdo samozřejmě nechce ničit planetu (ani atmosféru) tím, že bude donekonečna vyrábět elektřinu nebo teplo spalováním uhlí, ale úplný přechod na plně obnovitelné zdroje lze považovat za extrémní a nerovnovážné podmínky pro dosažení uhlíkové neutrality.
V obou případech, tj. u jaderné energie a plynu, stanovila Evropská komise podmínky, za kterých lze tyto zdroje rozvíjet. K zemnímu plynu tak bude nutné postupně přidávat nefosilní plyny, zejména vodík. Jaderné reaktory bude možné stavět, pokud získají stavební povolení do roku 2040, resp. 2045, a do poloviny tohoto století bude muset mít země hlubinné úložiště vyhořelého radioaktivního odpadu.
Navzdory všeobecnému přesvědčení jádro v roce 2045 neskončí. Jaderné reaktory bude možné stavět i později. Ovšem za podmínky, že se musí jednat o reaktory čtvrté generace. Současná generace musí získat razítko do roku 2040 a do roku 2045 ty, které budou využívat v té době nejlepší existující technologie. Reaktory čtvrté generace sice dnes nejsou k dispozici, ale podle Martina Špolce, vedoucího týmu odborníků zodpovědných za taxonomii, by se to mohlo změnit do 25 až 30 let. Jedná se o reaktory s uzavřeným okruhem, které mohou minimalizovat produkci jaderného odpadu.
Zařazení jaderné energie mezi čisté zdroje jistě vítá mimo jiné Francie, která se na jaderné elektrárny spoléhá již mnoho desetiletí. Ale ani Francie nechce přešlapovat na místě. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni na podzim oznámil, že Francie obnoví výstavbu jaderných reaktorů. Jedná se však o menší zdroje s výkonem kolem 170 megawattů. Taková strategie se zdá být rozumná a účinná. Francie však zatím neupustila od výstavby větších bloků, jako je elektrárna Flamanville.
Otázka jaderné energie má samozřejmě nejen ekologický aspekt. Vzhledem k tomu, že klimatické a přírodní podmínky pro využití toho či onoho zdroje jsou v každé zemi jiné, má otázka energetického mixu také svůj silný rozměr energetické bezpečnosti.
Evrula Papadopoulou
Výkonná ředitelka
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
