Frees

Covid-19 odhalil odlišné problémy v různých částech světa! Společná je propast, kterou vytváří nerovné příležitosti, a to především v přístupu k technologiím, shodli se účastníci Moonshot Platform

Občanskou společnost 21. století sužuje problém nerovnosti. Ta se prolíná mnoha aspekty našich životů a je jedno, z jaké části světa právě pocházíte. Možná řešení? Například dostupnost kvalitního vzdělání nebo univerzální přístup k širokopásmovému internetovému připojení. To jsou jen některé z receptů, se kterými přišli účastníci virtuální konference Moonshot Platform, pod níž je podepsána česká agentura JAD Productions spolu s jejím kreativním producentem Yemim A.D.

Proč Moonshot? V českém prostředí těžko přeložitelný termín, který vyjadřuje myšlenku, vizi, která míří někam výše, ke zdánlivě nedosažitelnému. A proč Platform? Protože lidé, kteří „střílejí“ své vize vysoko a vidí zdánlivě nedosažitelné cíle, potřebují své myšlenky někde a s někým sdílet. A právě v rámci Moonshot Platform se setkaly osobnosti, jako například Clarence B. Jones, někdejší poradce Martina Luthera Kinga, nebo Madeleine Albrightová, bývalá ministryně zahraničí USA.

Ačkoli se první vydání Moonshot Platform odehrávalo v americkém časoprostoru, řešily se otázky spjaté nejen s americkým prostředím, z diskuze hostů vyplynula řada definic a myšlenek, které mají globální platnost. A tak zatímco Ameriku zužuje chudoba a rasová diskriminace a v Česku je více aktuální ohrožení principů demokracie a nebezpečná polarizace společnosti, to, co je společné všem, by se dalo dle výstupů live stream setkání shrnout do 3 oblastí: přístup k technologiím, dostupnost kvalitního vzdělání a sociální nerovnosti.

Na stejné straně barikády

Nutnost řešit problematiku rasové nerovnosti v USA narůstá každým dnem. Pandemie COVID-19 příkopy ještě prohloubila. Odhaduje se, že celá polovina podniků vlastněných Afroameričany zanikne. Vysoké ceny zdravotní péče mají zase za následek brutálnější dopady infekce na černošskou a hispánskou komunitu – koronavirus se v nich šíří třikrát rychleji, dvakrát více úmrtí taktéž zaznamenáváme právě v těchto sociálních skupinách, zaznělo v první části konference.

„Světová banka odhaduje, že se minimálně 100 milionů lidí na celém světě ocitne kvůli pandemii COVID-19 za hranicí existenční chudoby. A to už v průběhu roku 2020,“ upozornila Madeleine Albrightová, česká rodačka a exministryně zahraničních věcí USA ve vládě Billa Clintona. Fenomén chudoby připodobnila k vězení, ve kterém je v současnosti uvězněna neuvěřitelná miliarda lidí po celém světě. „Měli bychom si hrdě přiznat, že v jádru jsme všichni stejní a chceme stejné věci. K tomu by nám měla sloužit demokracie. Boj za lidskost svádí každý z nás, a jako kolektiv si nesmíme dovolit prohrát. Máme potenciál vidět v každé osobě svého bližního a sobě rovného. Pokud začneme vymýšlet kritéria, jak se vzájemně odlišovat, zaděláváme si na daleko vážnější problém,“ varovala před prohlubujícími se sociálními nerovnostmi předsedkyně Albright Stonebridge Group.

„Společnost by se měla navrátit k ideálům humanismu, který káže přijímat hodnoty jako láska nebo respekt k ostatním i sobě samému. Všechny výše popsané aktivity jsou na místě, ale musejí být pevně hodnotově ukotveny,“ tak se vyjádřil Clarence B. Thomas, poradce a spoluautor projevů bojovníka za práva afroamerické komunity Martina Luthera Kinga. Doktor Thomas vyzval ke vzkříšení cesty, kterou razil Luther King. Doba podle něj nastala – schopnosti i závazek jsou v dnešní době dostatečně silné na to, aby se vize občanského aktivisty z 60. let konečně dala realizovat.

Neviditelné investice do budoucnosti

„Plýtvání talentu tím, že nezajistíme příležitosti, jak je rozvíjet, je velikou hrozbou,“ myslí si Jessie Woolley Wilsonová, zakladatelka a ředitelka digitální vzdělávací platformy DreamBox Learning, která ostře kritizuje vzdalování se škol od vlastních komunit. „Každý musí mít přístup k nejlepšímu možnému vzdělání. Jeho kvalita se nesmí podřizovat tomu, kdo kde žije,“ nabádá. Možným východiskem je podle ní větší podpora technologického školství a užší spolupráce s giganty v oboru. Technologické společnosti mohou totiž pomocí důmyslných vzdělávacích programů získat cenné zaměstnance a zároveň tak pomoci rozvíjet talent nadaných studentů. Jessie Woolley tak otevřela téma, která je vlastní i českému školskému prostředí v době, kdy zdaleka ne všechny školy zvládají spustit distanční výuku jen proto, že nemají dostatečné technické vybavení.

Stejně důležité je, aby mladí lidé nezačínali dospělý život zatíženi dluhy ze studentských půjček. „Musíme myslet na budoucí generace, a naopak do nich investovat. Současný vzdělávací systém je diskriminační už tím, že je hned od začátku vystavuje nebezpečí dluhové pasti,“ řekl v rámci livestreamu Moonshot Daniel P. Schrag, vedoucí Centra pro životní prostředí při Harvardově univerzitě. Ten vidí nebezpečí i v tom, že mladé generace budou muset „doplácet na dluhy“ vytvořené těmi před nimi. „Dlouhodobé poškozování planety pro ně vytvoří prostředí, kde rovné příležitosti budou jen nějakým vysněným ideálem. Pořád říkáme, že je něco důležitějšího než ochrana klimatu, ale tímto přístupem pouze okrádáme naše potomky o možnosti, které jsme měli my sami,“ vyzval k zamyšlení.

Internetové připojení: základní lidské právo digitální společnosti

Celosvětová pandemie ovšem vyjevila i jeden neméně závažný, a s demokratizací školství úzce související problém. Až 20 procent amerických dětí nemá přístup k vysokorychlostnímu internetovému připojení, a příslušné autority v této oblasti významně zaspali, když se tím nezabývali před nástupem druhé vlny. To je problém především ve světě, kdy se většina úkonů při hledání práce přesunula do online prostředí. I v Česku je tento problém patrný, koronakrize ukázala, jak důležité je umět ovládat moderní technologie, ale hlavně, mít k těmto technologiím přístup nezávisle na tom, jak je kdo starý či socioekonomicky situovaný. Ať už jde o pracující dospělé, děti zavřené v bytech nebo o seniory, epidemie ukázala, jak velkou propast může nerovný přístup k technologiím způsobovat. Technologická nesoběstačnost, která postihla svět globálně bude problémem i do budoucna, ti, kteří technologie mají, budou mílovými kroky napřed.

Marcelo Claure stojí v čele Sprint Corporation, která spustila projekt 1 Million Project, jež si klade za cíl zajistit internetové připojení a příslušnou techniku pro studenty, kteří se ocitli mimo dosah online vzdělávacího systému. Širokopásmové vysokorychlostní připojení Claure považuje v digitálním věku za jeden z předpokladů přežití rodiny. V podstatě se jedná o moderní základní lidské právo, jehož součástí je přístup k tomuto typu konektivity, odpovídající technologická vybavenost, a vzdělávání v digitální gramotnosti.

Jessie Woolley Wilsonová mu dává za pravdu: „Širokopásmové připojení je stejně důležité jako elektřina nebo plyn, a tak se o něm i musí přemýšlet. Nemůžete být součástí moderní společnosti, pokud jste od ní odpojeni. To vás ochromuje. Je naším úkolem připravit nastupující generaci na to, aby prosperovala, a především se vzpamatovala z krize, kterou COVID-19 bezpochyby je.“ Toho lze dle řečníků docílit pouze tak, že se v čele společnosti ocitnou silní leadeři, kteří budou schopni upřednostnit kritérium sociálního přínosu před zaslepující profitabilitou. Morální zisk je v tomto případě daleko více než zisk finanční, a to platí v politice i ve vedení firem. Najde se například v Česku poskytovatel technologií, jako je americký telekomunikační operátor Sprint, který poskytl internet i notebooky dětem ze znevýhodněných rodin zdarma?

Historicky první Moonshot Platform konference, která konceptem navázala na úspěch 3 tuzemských Anti-Panic Platform live streamů se podle organizátora JAD Productions aktivně zúčastnilo na 2000 lidí včetně 100 tzv. lídrů, kteří spolu s řečníky tvořili skupinu „moonshoterů“.

„Za největší úspěch považuji, že se nám vedle samotné live konference povedlo vytvořit a hlavně úctyhodnými 35 projekty naplnit Moonshot Idea & Projects Gallery. Jde o otevřenou platformu určenou ke sdílení takových projektů, které se podílí či aktivně přímo řeší problematiku nerovnosti,“ říká autor projektu Yemi A.D. a dodává: „Byl bych rád, aby si náš projekt vzali za svůj lídři v jednotlivých zemích, diskutovali o svých problémech a hledali tímto způsobem řešení. My poskytneme technologickou a nezávislou platformu, kterou v této podobě nikdo další doposud nepostavil. Jsem přesvědčen, že i tato online aktivita může přinést reálný dopad a změnu.“

Yemiho slova dokládá fakt, že další pokračování Moonshot Platform se odehraje tentokrát v českém prostředí již 3. listopadu 2020 od 14 hod. O čem bude a jaké významné osobnosti se do něj zapojí bude průběžně uvedeno na stránkách www.moonshotplatform.live.

Exit mobile version