Rostoucí úrokové sazby v České republice a na Slovensku.

Nepříznivá hospodářská situace a prudký růst cen nutí Evropskou centrální banku (ECB) měnit měnovou politiku a zvyšovat úrokové sazby v celé EU. Situace v USA se neliší. Co se v důsledku toho děje na trhu a jaký dopad pociťují lidé nebo investoři? Podívejme se blíže na souvislosti zvyšování klíčových úrokových sazeb.

Změna měnové politiky ECB

Úkolem centrální banky eurozóny je udržovat cenovou stabilitu v regionu. Jako taková má odpovědnost za zvyšování nebo snižování úrokových sazeb, které používá jako jeden z nástrojů ke zkrocení inflace v rámci své měnové politiky.

Po 11 letech musela ECB letos v červenci zvýšit úrokové sazby o půl procentního bodu na 0,5 %. Od roku 2016 jsme byli zvyklí na příznivou základní sazbu ve výši 0 %. V uplynulém období Rada guvernérů přistoupila ke zvýšení tří základních úrokových sazeb ECB o 75 bazických bodů. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace tak byla zvýšena na 1,25 %, úrokové sazby pro jednodenní refinanční operace na 1,50 % a pro jednodenní sterilizační operace na 0,75 %. Zvýšení je platné od 14. září 2022.

Co znamenají vyšší úrokové sazby?

Jak definovat úrokové sazby? Je to hodnota, kterou si věřitel účtuje za půjčení peněz. V této částce věřitel zohledňuje riziko, které podstupuje, když nám půjčuje peníze za určitou úrokovou sazbu. Pokud jste označeni za rizikovější, věřitel vám za půjčku naúčtuje vyšší úrokovou sazbu.

Vše má své výhody a nevýhody, stejně jako zvyšování sazeb ECB. Čím vyšší úrokové sazby ECB stanoví, tím dražší bude půjčovat si a lidé si nebudou moci dovolit tak vysokou hypotéku ze svých současných příjmů jako v minulosti. Na druhé straně jsou vklady a úspory, které by proto měly být výnosnější. Změna klíčových úrokových sazeb se promítá do prostředí celé ekonomiky, a to jsou především hypotéky, bankovní úvěry, sazby bankovních vkladů a v neposlední řadě investice.

Zvýšení cen

Dnes stále častěji používáme pojmy jako geopolitická krize a recese. Vstupujeme do nové éry, kdy budeme muset začít šetřit, a mnoho Evropanů to pociťuje již dnes. Poslední letní měsíc srpen obavy ještě prohloubil, neboť slovenská inflace nadále rostla. Míra harmonizovaného indexu spotřebitelských cen se v srpnu meziročně zvýšila o 13,4 % po červencovém nárůstu o 12,8 %. Jsme svědky rychle rostoucí inflace, která nabírá na síle a dosáhla nejvyšší úrovně za posledních čtyřicet let. Na takový růst cen musí reagovat zejména centrální banky, jejichž úkolem je stabilizovat cenovou hladinu. Proto po téměř 16 letech přichází zvýšení úrokových sazeb a zpřísnění měnové politiky.

Pokud se podíváme na sousední Českou republiku, je růst cen vyšší než na Slovensku. Inflace se blíží 20 %. Z tohoto důvodu musela Česká národní banka zavést vyšší úrokové sazby než na Slovensku. Dnes však vidíme, že zvyšování klíčové úrokové sazby v České republice bylo alespoň dočasně zastaveno. V současné době činí 7 %.

Na Slovensku jsme byli zvyklí na příznivé úrokové sazby, takže růst směrem vzhůru nemůže být takovým překvapením. Současná úroveň kolem 3-4 procent je v podstatě normou nebo průměrem, pokud se podíváme na sousední země. Především to ovlivní zájem o hypotéky, podobně jako to vidíme v České republice nebo i v USA.

Realitní bublina?

Nejde jen o vysoké spotřebitelské ceny nebo vyšší ceny benzínu, ale také o enormní nárůst cen nemovitostí a materiálů, který trápí celý region EU. Tato situace se dotkne zejména nízkopříjmových skupin, pro které je koupě nemovitosti v některých oblastech již nedostupná. Trh s nemovitostmi se jednoduše přehřál a dostupnost hypoték s téměř nulovými sazbami aktivně způsobila prudký růst cen nemovitostí. Dobrým příkladem je Česká republika, kde jsme byli svědky toho, že meziroční, 2 a půl násobné zvýšení úrokových sazeb způsobilo snížení zájmu o hypoteční úvěry zhruba o 50 %. Stejná situace „hrozí“ i na Slovensku.  

Vliv úrokových sazeb na investování

Rostoucí úrokové sazby se promítají do hodnoty akcií a ty mají tendenci klesat kvůli možným nižším budoucím ziskům. Otázkou tedy je, jak před tímto poklesem ochránit své investiční portfolio. Nejlepší cestou je diverzifikace, i když ani ta nezaručí, že se naše portfolio nedostane do červených čísel kvůli poklesu akciového trhu.

Rychlý pokles však můžeme také považovat za vynikající příležitost k nákupu mnoha aktiv za lepší cenu. Pokud se podíváme více na západ, výnosy dvouletých státních dluhopisů jsou rovněž citlivé na rozhodnutí Fedu. V důsledku zvyšování úrokových sazeb v USA jsme zaznamenali pozitivní růst dolaru.

Rostoucí úrokové sazby mají nepříznivý vliv na finanční trhy. V celosvětovém měřítku jsme svědky toho, že akcie od začátku roku vytrvale klesají. Kvůli více než 20% poklesu se nakonec dostaly na medvědí trh. Ztráty zaznamenaly i dluhopisy. Poklesu unikly pouze některé komodity a měny, jinak klesala téměř všechna aktiva a investoři po celém světě stále počítají ztráty.

Lucía Žárska, analytička společnosti ProfitLevel