Ekonomika

SČMBD: Neplatiči dluží sousedům v bytových domech téměř 200 milionů korun. Polovina z toho je nevymahatelná

Bytová družstva a sdružení vlastníků jednotek (SVJ) dlouhodobě řeší problémy s neplatiči, za které jsou ostatní sousedé nuceni doplácet poplatky za energie a služby spojené s bydlením. V opačném případě by totiž došlo k pozastavení jejich dodávek pro celý dům. Podle aktuálních údajů Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) dosahuje celkový dluh neplatičů vůči jeho členům téměř 200 milionů korun. Polovinu této částky se pravděpodobně již nepodaří vymoct. Situace se přitom každoročně zhoršuje, ještě před 5 lety tvořil nedobytný dluh pouhých 12 procent celkové sumy. Svaz tento negativní trend přisuzuje změnám zákonů, které v posledních letech opakovaně posílily práva dlužníků na úkor věřitelů. V souvislosti s koronavirovou krizí a změnami, které jsou projednávány v oblasti exekucí, očekává v budoucnu další zhoršení.

Ke konci roku 2019 dlužili neplatiči členům SČMBD na nezaplacených poplatcích a příspěvcích do fondu oprav přes 194 milionů korun. „Vzhledem k tomu, že naši členové vlastní či spravují zhruba pětinu bytového fondu v ČR, lze očekávat, že celková suma bude ještě násobně vyšší. Celostátně půjde nepochybně o vyšší stovky milionů, které za neplatiče museli jejich sousedé uhradit. A to s velmi malou šancí, že se jim peníze v dohledné době vrátí,“ říká předseda svazu Jan Vysloužil.

Celková výše dluhu vůči členům SČMBD v posledních letech klesala, oproti roku 2018 se snížila o 10 procent. „Tento pozitivní vývoj byl dán jednak celkovou hospodářskou prosperitou, jednak důslednou prací družstev a SVJ při sledování platební morálky jejich členů,“ vysvětluje Vysloužil. Poslední meziroční pokles lze pak podle něj ve velké míře připsat také mírné zimě, díky které byly vzniklé přeplatky použity k úhradě starších dluhů. „Předpokládáme, že v souvislosti s koronavirovou krizí počet neplatičů i celková výše dluhu opět značně naroste,“ komentuje očekávaný vývoj.

Vedle potenciálního růstu dluhu družstva a SVJ aktuálně znepokojuje především rostoucí podíl nedobytných pohledávek. Ještě v letech 2014 a 2015 šlo o pouhých 12, resp. 15 procent celkového dluhu, od roku 2016 však jejich podíl strmě narůstá. V současnosti se členům svazu dlouhodobě nedaří vymoct přes 48 procent nedoplatků, celkově jde o sumu přesahující 95 milionů korun.

Důvodem nárůstu nevymahatelného dluhu jsou podle Vysloužila především zákonné změny, které v posledních letech oslabily pozici družstev a SVJ a omezily možnosti postihu neplatičů: „Bylo zrušeno zákonné zástavní právo k bytu dlužníka, družstva také ztratila možnost vypovědět neplatícímu členovi nájem z bytu, čímž se jim prodloužila průměrná doba, za kterou mohou neplatiče vystěhovat o 6 měsíců až jeden rok. Velkou roli hraje také loňské zmírnění podmínek oddlužení, kvůli kterému se sousedé už nemusí dočkat zaplacení ani třetiny dluhu, či letošní změna podmínek exekučních dražeb, kvůli které byt není možné prodat dříve, než se dluh vyšplhá na 100 tisíc.“ Jedinou pozitivní změnu přineslo platícím vlastníkům přednostní právo k 10 procentům výtěžku z dražby bytu dlužníka. V lokalitách s nízkou cenou bytů ovšem ani to k pokrytí dluhu většinou nestačí.

Situaci družstev a SVJ může podle SČMBD vedle negativních dopadů koronavirové krize výrazně zkomplikovat i další vývoj legislativy. „Domníváme se, že změny, které jsou aktuálně projednávány v oblasti exekucí, povedou k dalšímu zhoršení vymahatelnosti práv věřitelů v bytových domech, a to zejména u dlužníků s více exekucemi. Vedle systémových změn by pro nás bylo významnou překážkou také zavedení povinných záloh, které by celý proces výrazně prodražily,“ říká Vysloužil.

Více

Aktuální články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button
Zavřít