Dopad války na Ukrajině na ekonomiku EU byl menší, než se čekalo, ČR je tom však hůře

Od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uplynul rok. Ukrajina, Evropa, ale i celý svět byly v šoku. Také dosavadní prognózy hospodářského vývoje vzaly za své a začaly vznikat nové. Prakticky všechny počítaly s výrazným zhoršením hospodářského vývoje v Evropské unii. Analytici CapitalPanda srovnali výsledek s předpověďmi z loňského roku a zjistili, že dopad války nebyl tak výrazný, jak se v průběhu uplynulého roku mohlo zdát.

Hospodářství EU odolává

Z tohoto pohledu lze za největší překvapení považovat tempo hospodářského růstu vyjádřené změnou hrubého domácího produktu. Ještě poslední predikce Evropské komise z 10. února loňského roku (tedy dva týdny před invazí) hovořila o tom, že v roce 2022 HDP Evropské unie stoupne o čtyři procenta. V dalších čtvrtletních předpovědích se očekávalo zpomalení až na 0,3 procenta. Podle předběžných odhadů Eurostatu se však HDP evropské sedmadvacítky loni zvětšil o 3,6 procenta, tedy jen o 0,4 procentního bodu horší výsledek, než bylo očekáváno před invazí.

Z toho lze vyvodit, že dopad rusko-ukrajinské války na ekonomiku EU byl takřka nulový. Jenže nelze vše měřit pouze skrze hrubý domácí produkt. Na hospodářství sedmadvacítky se znatelně projevilo skokové zdražení energetických komodit v čele se zemním plynem a elektřinou. Rapidní nárůst cen energií se přetavil do mimořádně vysoké inflace. Evropská komise ještě před vypuknutím války odhadovala, že tempo růstu cen v EU dosáhne v roce 2022 3,9 procenta. V průběhu roku se odhady zhoršovaly a míra inflace v sedmadvacítce loni dosáhla v průměru 9,2 procenta, jak vyplývá z databáze Eurostatu. Inflace tedy byla loni v EU asi 2,4krát vyšší, než bylo odhadováno ještě před válkou.

Poměrně vysokou odolnost vykazuje evropský trh práce. Ačkoli Evropskou unii zasáhla velká vlna válečných uprchlíků, ukázalo se, že unijní trh práce dokázal příliv této pracovní síly slušně absorbovat, a že míra nezaměstnanosti v uplynulém roce nejenže nestoupla, ale dokonce byla na konci loňského roku o 0,3 procentního bodu nižší než ke konci roku 2021.

Česká ekonomika v recesi

Hospodářství České republiky bylo válečným konfliktem na Ukrajině zasaženo výrazně více než unijní ekonomika jako celek. Zatímco Evropská komise v zimě 2022 předpovídala české ekonomice růst o 4,4 procenta, výsledek byl o poznání nižší. Podle Českého statistického úřadu se český HDP loni meziročně zvýšil o 2,5 procenta. Technicky se však české hospodářství dostalo do recese, neboť v mezičtvrtletním vyjádření došlo v posledním kvartále loňského roku k poklesu HDP o 0,3 procenta. O čtvrtletí dříve pokles činil 0,4 procenta, a tak česká ekonomika splnila definici recese, kdy dochází k hospodářskému poklesu po dvě po sobě jdoucí čtvrtletí.

Česká republika také zažila obrovský vzestup cen. Předválečný výhled na rok 2022 počítal s průměrnou roční mírou inflace ve výši 5,8 procenta (podle Evropské komise), ceny však loni v Česku stouply o 15,1 procenta. Inflace tedy byla 2,6krát vyšší, než se původně očekávalo.

Naproti tomu trh práce je v Česká stále poměrně odolný. Obecná míra nezaměstnanosti nepatrně klesla, když v posledním kvartále loňského roku činila 2,2 procenta. O rok dříve přitom dosahovala o 0,1 procentního bodu vyšší úrovně.

Evropská ekonomika prokázala v průběhu roku 2022 poměrně silnou odolnost vůči vnějšímu šoku, kterým válečných konflikt v těsné blízkosti hranic EU bezesporu je. Pro letošní rok se očekává postupně odeznění vysoké inflace, přičemž ta zůstane i nadále nejspíše nad cílem centrálních bank. Recesi se hospodářství sedmadvacítky nejspíše vyhne, dá se ale předpokládat mírný nárůst nezaměstnanosti.

Analýza společnosti CapitalPanda