Ekonomika

Ukrajinští uprchlíci jsou úlevou pro český pracovní trh. Mohou brzdit i inflaci

Imigrace, obzvláště v masivním měřítku, budí vášně. Nejinak je tomu v případě přílivu válečných běženců z Ukrajiny. Obavy se zpravidla týkají možného negativního dopadu na trh práce v přijímající zemi. Česká republika dlouhodobě trpí nedostatkem pracovní síly, a tak důvody k takovým obavám jsou zcela bezpředmětné. A aktuální data z pracovního trhu to jen potvrzují.

Už více než 50 tisíc občanů Ukrajiny, kteří v České republice nalezli útočiště, když utíkali před válkou ve své domovině, začalo v Česku pracovat. Vyplývá to z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí, respektive Úřadu práce ČR. Dalších téměř osm tisíc uprchlíků si práci hledá a je evidováno jako uchazeči o zaměstnání.

Nezaměstnanost v ČR

Míra nezaměstnanosti přitom v Česku v dosavadním průběhu roku klesá. Zatímco v lednu podle metodiky MPSV činila 3,6, v dubnu to bylo jen 3,3 procenta. Jde o nižší nezaměstnanost, než která v Česká republice byla dubnu 2020, kdy se Česko nacházelo uprostřed první vlny pandemie a prvního velkého lockdownu.

Údaje o nezaměstnanosti zatím potvrzují, že tuzemský trh práce je stále přehřátý a je schopen absorbovat téměř jakékoli množství dodatečné pracovní síly. Obzvláště pokud vezmeme v potaz, že ukrajinští občasné často obsahují pracovní místa, na která tuzemští zaměstnavatelé nebyli schopni sehnat adekvátní lidi. Tato zpráva je i určitou nadějí pro krocení inflace, jelikož zvyšuje nabídkovou stránku ekonomiky a snižuje tlak na růst mezd.

Kam Ukrajinci nastupují?

To se může na první pohled jevit jako dobrá zpráva. Jenže ministerstvo uvedlo, že Ukrajinci zatím nastupují převážně na pozice, které jsou určeny pro lidi s nízkou kvalifikací. Přitom asi 50 procent příchozích má maturitu (22,5 procenta) nebo vysokou školu (28,5 procenta). To znamená, že vysokoškoláci často nastupují i na místa, která neodpovídají jejich vzdělání. Česko tedy plně nevyužívá jejich potenciál.

To je však logické. Lepšímu uplatnění kvalifikované pracovní síly brání jazyková bariéra, nebo neochota sofistikovanější práci vzít. Mnoho Ukrajinců se totiž zatím zdráhá uzavřít v Česku dlouhodobý pracovní kontrakt, protože věří, že se budou moci v brzké době vrátit domů. A proto volí raději méně kvalifikovanou práci.

Důsledky pro českou ekonomiku

Pro českou ekonomiku to může znamenat, že řešení nedostatku pracovní síly je pouze dočasné. Jakmile válečný konflikt na Ukrajině skončí, je nutné počítat s odlivem pracovní síly z tuzemského trhu. Dalo by se sice očekávat, že ukrajinské ženy, které tvoří značnou část válečných uprchlíků, budou v Česku nahrazeny ukrajinskými muži, jimž skončí povinnost narukovat. Jenže hlad po pracovní síle bude trvat také na Ukrajině, která se nepochybně po válce začne obnovovat.

Jedním z původně nezamýšlených důsledků ruské vojenské agrese na Ukrajině proto může být zvýšení tlaku na automatizaci, robotizaci a digitalizaci firem podnikajících v České republice. Nedostatek pracovní síly totiž hned tak nezmizí, a to nejspíše ani v případě, že česká ekonomika bude zasažena stagflací v důsledku nákladového šoku.

Anna Kuhnová, jednatelka společnosti OX Czechia

Štítky
Více

Aktuální články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Zavřít