EkonomikaInformační technologie

Smyčka kolem čínské ekonomiky se pomalu utahuje…

Druhá největší ekonomika světa čelí několika výzvám. Musí se vypořádat s nedostatkem likvidity na trhu nemovitostí a od minulého týdne klepe na dveře další krize v podobě desítek tisíc Číňanů, kteří nechtějí splácet své hypotéky. Celkově se očekává, že závazky budou činit přibližně 350 miliard USD. Výrazné trhliny se začínají objevovat i v největším národním programu výstavby infrastruktury v hodnotě 800 miliard USD, kde rozvojové země, kterým Čína půjčila, hlásí problémy se splácením svých dluhů.

Problém splácení hypoték je pro čínský bankovní sektor zásadní, protože trh s nemovitostmi byl v posledním desetiletí jedním z důležitých faktorů růstu tamní ekonomiky. Podle listu Wall Street Journal však nyní Číňané začali odmítat platit za nedokončené rozvojové projekty.

Prudký nárůst zájmu o bydlení v zemi totiž vedl k předprodejům nemovitostí a splácení hypoték měsíce či roky před dokončením samotných staveb.  V roce 2020 však vláda potlačila rychlé zadlužování developerů v zemi a stanovila tvrdé limity, což vedlo ke zpomalení výstavby a nelibosti plátců, kteří nechtějí na své nemovitosti déle čekat. Odhady hovoří o předpokládané ztrátě 300 až 350 miliard USD, pokud dlužníci přestanou platit za všechny rozestavěné byty a domy.

Dluhová past

Další časovanou bombou může být výše zmíněný stavební program v rámci iniciativy nazvané Nová hedvábná stezka, kterou Čína zahájila před devíti lety. Nyní však není jisté, zda země, kterým poskytla pomoc v rámci tohoto projektu, budou schopny své závazky splatit. Čína obecně dlouhodobě čelí kritice za to, že chudým zemím poskytuje nevýhodné půjčky a má problémy s jejich splácením, čehož se snaží využít k posílení svého vlivu.

Neschopnost splácet totiž často nutí země k platbám ve formě zboží nebo půdy. Úskalí problémů tohoto „nástroje globální expanze“ odhalila již v roce 2021 studie AidData, která popsala problém nadměrného zatížení, korupce a udržitelnosti dluhu. Vzhledem k současné hospodářské situaci, v níž se svět nachází, se však nabízí otázka, zda si Čína tímto způsobem „neúmyslně“ nevytváří dluhovou past.

Pandemie změnila pravidla hry

Pandemie COVID-19 a související omezení způsobily rozvinutým ekonomikám značné hospodářské problémy a rozvojové ekonomiky srazily na kolena. Hospodářský kolaps Srí Lanky, která má vůči Číně dluh ve výši nejméně 5 miliard eur, je modelovým příkladem toho, kam by situace mohla dospět, a podle světových úřadů hrozí, že se do podobné situace dostanou i další země, jako jsou Laos a Maledivy. Právě Čína je jedním z největších věřitelů těchto států. Nesplácení dluhů jiných rozvojových zemí by jí mohlo v současné situaci rychle rostoucího zadlužení země způsobit velké problémy. Podle odhadů agentury Bloomberg by celkové dluhy státu, podniků a občanů dohromady mohly letos dosáhnout až 275 % HDP.

Jedna špatná zpráva za druhou

Čína se letos musela vypořádat s mnoha negativními zprávami. Kromě výše zmíněných problémů došlo v dubnu ke kolapsu bank v regionu Henan, kde zmizelo 6 miliard USD a klienti se náhle nemohli dostat ke svým penězům. Teprve po několika protestech zasáhl hlavní čínský bankovní regulátor CBIRC, aby je odškodnil.

Kromě toho se 24. července na internetových stránkách CBIRC objevila informace, že regulátor vyšetřuje také inspektora z henanské pobočky pro disciplinární přestupky. Další podrobnosti zatím nebyly zveřejněny.  Logickým vyústěním této situace jsou vznikající otázky a obavy, zda i další banky na místním trhu nebudou v platební neschopnosti, což by současnou situaci ještě zhoršilo a přelilo další vlnu negativních nálad na místní čínský trh i na trh globální.

Olivia Lacenová, analytička společnosti Wonderinterest Trading Ltd.

Štítky
Více

Aktuální články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Zavřít