Pomlázka jako symbol jara a zdraví
Pomlázka patří mezi nejznámější symboly českých Velikonoc. Dlouhé proutí spletené do pevného copu si většinou spojujeme s Velikonočním pondělím, kdy s ním chlapci symbolicky šlehají dívky. Nejde ale o projev násilí – podle tradice se tímto rituálem měla „předat“ mladá energie a zdraví. Pruty totiž byly vždy symbolem života, plodnosti a obnovy, tedy hodnot, které Velikonoce jako jarní svátek oslavují.
Odkud se vzal tento zvyk
Původ této tradice sahá do dávných časů, ještě před příchodem křesťanství. Zvyk šlehání proutky se postupně spojil s velikonočními oslavami a přenesl se do podoby, jakou známe dnes. Pomlázka se tradičně plete z vrbového proutí – vrba roste u vody, její větvičky jsou pružné a dobře se s nimi pracuje. Hotová pomlázka bývá na konci ozdobená barevnými stužkami, které dostávají chlapci od dívek jako poděkování za vyšlehání. A někdy i malované vajíčko nebo něco sladkého.
Návod na pomlázku z osmi proutků
Nejčastější pomlázka se plete z osmi proutků. Nejprve je potřeba je všechny srovnat k sobě a na jednom konci je pevně svázat. Potom je rozdělíme na čtyři dvojice. Vezme se krajní dvojice zleva a přeloží se přes vedlejší dvojici směrem ke středu. Následně to samé uděláme z pravé strany. Takto pokračujeme střídavě zleva a zprava, dokud není celá pomlázka spletená. Na konci ji opět svážeme – ideálně tenkým proutkem, ale může posloužit i provázek.
Návod na pomlázku z devíti proutků
O něco složitější, ale také pevnější a zajímavější je pomlázka z devíti proutků. Začíná se stejně – svážeme všechny proutky na jednom konci. Poté si čtyři proutky posuneme doleva, čtyři doprava a jeden necháme uprostřed. Pracujeme tak, že krajní proutek zleva přeložíme směrem ke střednímu a tím ho „obtočíme“. Pak uděláme to samé z pravé strany. Vzniká tak hustější a bohatší vzor. Na konci opět zauzlujeme.
Tradice, kterou si může vyzkoušet každý
Pletení pomlázky není jen dovednost, ale také způsob, jak se spojit s našimi kořeny a tradicemi, které přetrvávají už po staletí. Nejvíce se tento zvyk dodržuje na venkově, především na Moravě a ve východních Čechách, kde jsou Velikonoce stále živou událostí, do níž se zapojuje celá komunita. V některých obcích se pořádají dokonce i soutěže o nejhezčí nebo nejdelší pomlázku, jinde si muži předem připravují proutky, aby v pondělí ráno mohli vyrazit na koledu už za úsvitu.
S pomlázkou se často pojí i další zvyky – například polévání vodou, které má podobný symbolický význam jako šlehání – očištění, zdraví a nový začátek. V některých regionech se na oplátku podává domácí kořalka, beránek, mazance nebo bohatě zdobená vajíčka. Každá oblast má svá specifika, ale všechny spojuje stejná myšlenka: oslava jara, života a obnovy.
A právě v tom spočívá krása této tradice. V dnešní uspěchané době, kdy se mnoho lidových zvyků vytrácí, je pletení pomlázky a velikonoční koleda příležitostí, jak se na chvíli zastavit, pobýt s blízkými a udržet naživu něco, co má hlubší smysl. Proto pokud jsi muž a přemýšlíš, jestli letos vzít pomlázku do ruky – udělej to. Vyjdi do ulic, navštiv sousedy, příbuzné nebo známé, popřej hezké svátky a pokračuj v tradici, která má své místo nejen v historii, ale i v současnosti. Když tradice udržujeme, dáváme jim nový život – a ten pak dává i něco zpátky nám.
