Růst mezd v EU zaostává za inflací. Pokles reálných příjmů bude letos pokračovat

Co začalo jako důsledek postcovidového oživení globální ekonomiky, v Evropě ještě zesílilo po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině. Původní termíny prognózující návrat inflace do původních mezí kolem dvou procent ještě koncem tohoto roku se odsouvají v čase. Znamená to, že kupní síla mezd v Evropské unii jako celku bude v letošním roce klesat.

Evropanům letos klesne životní úroveň v míře, kterou mnoho generací nepamatuje. Půjde o vůbec nejhlubší pokles reálných mezd za několik posledních dekád, možná od počátku 80. let minulého století. Na vině je inflace, která v Evropské unii v únoru dosáhla v meziročním vyjádření 6,2 procenta. Březnový růst cen podle předběžného odhadu Eurostatu stoupl v eurozóně na 7,5 procenta.

Inflace v evropské sedmadvacítce akceleruje už od loňského podzimu a postupně se odpoutává od růstu nominálních mezd. Reálné mzdy tak klesají přinejmenším od třetího loňského kvartálu a je nanejvýš pravděpodobné, že se tento trend přelil i do prvního čtvrtletí letošního roku (konkrétní data zatím neznáme).

Ačkoli elementární logika velí, že zaměstnanci, potažmo odborové svazy, budou usilovat o kompenzaci zvýšené inflace v podobě vyššího růstu nominálních mezd, mzdové požadavky budou letos pravděpodobně mnohem střídmější. Důvodem jsou jednak uvedené externí šoky, kdy velká část společnosti chápe, že se musí podílet na jejich důsledcích.

A na vině je také očekávání neblahého hospodářského vývoje v podobě stagflace (či dokonce slumpflace). Jde o kombinaci stagnace růstu hrubého domácího produktu, zvýšené inflace, ale také nárůstu nezaměstnanosti. Při slumfplaci dokonce dochází k poklesu ekonomické výkonnosti a nezaměstnanost roste ještě mnohem více. Odbory jsou si pravděpodobně rizika stag- či slumfplace vědomé, a tak pro své členy budou chtít vyjednat hlavně zachování pracovních míst.

K růstu reálných mezd bychom se tak v Evropské unii mohli vrátit příští rok. Záležet ovšem bude na tom, jak se podaří snižovat inflaci, pokud vůbec. To zase bude záviset na tom, jak dlouho potrvá válečný konflikt na Ukrajině, který zatím zdražuje především energetické komodity, ale očekává se také výrazný růst cen potravin. Jisté je, že v příštím roce bude inflaci pomáhat krotit letošní vysoká srovnávací základna. Otázkou je, zda je tato vyhlídka pro Evropany dostatečná útěcha.

Anna Kuhnová, jednatelka společnosti OX Czechia